Včera
to byl přesně měsíc, co jsem poprvé vyběhla. Mám za sebou 12 běhů a každým
uběhnutým kilometrem a každou uběhnutou minutou cítím, že mě to baví víc a víc
a že se dokonce i zlepšuju. K tomuto pěknému měsíčnímu výročí jsem si dala pěkný dáreček - v neděli 6.7. jsem poprvé v životě uběhla 10km. Čas 1h:27, ale na to se nehraje. Nejdůležitější pro mě je, že jsem to vůbec dala.
Dneska
má naše Linduška 4. narozeniny. Slavíme u babičky a dědy v Soběslavi, kde jsme celý týden. Po obědě dortík, malá oslavička s babičkou
a dědou a já už vymýšlím, kdy a kam si půjdu zaběhat. Po dvou dnech bez běhání začínám pociťovat něco jako absťák. Ale…nechce se mi, ach ta
lenost a výmluvy – je po dešti, v lese bude určitě mokro, fouká vítr,
jenom 17°C, bude mi zima, měla jsem dort bude mi blbě. No ale měla bych ho
vyběhat, že jo? Čtvrt hodinky přemlouvám sama sebe a nakonec i Leoše a vybíháme
spolu. Po cca 2,5km se rozdělujeme, chci běžet dál a on se vrací domů (ve
finále si udělal ještě okruh a uběhli jsme stejně). A tak běžím a běžím a běžím
a snad poprvé po tom měsíci mám pocit, že doopravdy běžím. Že ty moje pohyby i
ostatním lidem, které potkávám, můžou připadat jako běh.
Běžím kolem řeky mého života – Lužnice – a je mi krásně. Kontroluju tepovku na hodinkách – 160 – cože? Tolik? To není možný, dyť je mi fajn. No nic, nebudu se na to koukat a poběžím podle sebe. A tak zase běžím. Ten vzduch je tak krásnej, zima mi vůbec není, úplně akorát, větřík pofukuje, ale spíš mě tak příjemně popohání. Že pršelo? No coo, těch pár kaluží přeskakuju s pocitem ladné laňky. V tu chvíli nechápu, jak jsem si mohla myslet, že dneska nejsou vhodné podmínky na běhání. Je to nejlepší den, nejlepší počasí, při kterém jsem prozatím běhala.
A
tohle byla TA chvíle…ona chvíle, kdy se mi hlavou honily takové myšlenky, že
nevím, kde se vzaly, ale chtěla jsem je uchovat. A když jsem doběhla, vznikla
myšlenka blogu. Jen mě mrzí, že jsem si ty myšlenky nemohla hned někam hned
zapsat nebo nahrát, protože jak to píšu zpětně, už to není ono.
Dnešní
výsledek stál za to. Nejkrásnějších 6km a 46minut, které jsem kdy uběhla a
k tomu tempo 7:49min/km.
Žádné komentáře:
Okomentovat