pátek 11. července 2014

Cesta mládím

                 Ten pobyt, respektive běh, v Soběslavi mi nějak svědčí. Dneska jsem se rozhodla běžet k pískovnám u Roudné. Jako puberťačka jsem tam jezdívala na kole a byl to kousek. Teda aspoň jsem si to myslela. Naposledy jsem tam byla asi před deseti lety...je to vůbec možný, jak ten čas letí? Trávívala jsem tu celá léta, jezdila sem denně na kole. A po tolika letech je mi až ouzko, jak to tu pořád miluju.

Vyběhla jsem přes Hroňák, Ovčín, vyfuněla kopec na cestu od Klenovic k Roudné a očekávala, kdy se přede mnou objeví Orion. A ono pořád nic...sakra, kde je? Proč je to tak daleko? Nebejvalo to blíž? Ufff, konečně ho vidím, přibíhám, míjím, a směřuji k mostu přes Lužnici u Skalice. Vůbec se mi ale nelíbí představa, že zpátky poběžím po silnici ze Sklalice do Rybovky a zas do Soběslavi. Před mostem tedy uhýbám a jako zajíc kličkuju lesem než se dostanu na větší cestu. Běží se krásně, v lese je klídek, ticho, jen ptáčci štěbetají.

Koukám se na hodinky - uběhnuto 5,2km - nooo, jsem asi tak v půlce, to vypadá, že bych těch 10km mohla dát. Měla bych šetřit síly. Místo toho se mi najednou běží nějak lehčejc, cestu zpátky si prodlužuju ještě zaběhnutím do Klenovic. Tam dvakrát přebíhám koleje - jednou se zastavuju a fotím, podruhé sprintuju, protože výstražná světla začnou blikat, když jsem asi 50 metrů od kolejí. A pak už zase přes Ovčín, Hroňák, kolem čističky zpátky domů. Celkem 10,63km za 1h:26min, tempo 8:09min/km. To už by bylo na ten půlmaraton :-D Zlepšení na 10km o 4min:43s. Žádná sláva, ale lepší než nic.


Trať směr Roudná > Soběslav
Dnešní poznatky:

  • ve 20°C opravdu není nutné brát si mikinu. Ve finále je v ní ještě větší zima než jenom ve funkčním tričku.
  • po dešti se běhá nejlíp - ten vzduch je prostě takovej..vlhkej :-) 
  • je lepší si předem zjistit, jak daleko je cíl, kam chcete běžet, pokud jste tam ještě nikdy neběželi
  • přebíhat přes koleje, když blikají a houkají výstražná světla, i přesto, že vidíte vlak dost daleko, je pro mě moc velkej adrenalin. No ale přece se nebudu zastavovat a zdržovat, že jo?

Pískovny mezi Roudnou a Skalicí

Žádné komentáře:

Okomentovat