Loni v létě jsem byla oslovena (to zní líp než "vtírla jsem se" 😁) Diakonií Rolnička, abych se podílela na organizaci nově vzniklé akce. Zpočátku byl jen nápad - udělat běžecké závody na podporu dobrovolnického centra pro Rolničku. Ten nápad dostal ale díky skvělým lidem naprosto jasnou podobu a ještě úžasnější realizaci. V září tedy u nás v Soběslavi odstartoval první ročník Dobroběhu. Samozřejmě, že hned po skončení jsme začali řešit datum a přípravy na další ročník. Což by nebylo ale nic tak zvláštního vzhledem k tomu, jak se první charitativní běh vydařil.
Co mě ale neskutečně moc těší je to, jak se díky téhle akci dokázali lidi spojit a také "vylézt ze svých ulit". Že i ti, do kterých bychom to nikdy neřekli, si přišli zaběhat a podpořit dobrou věc. A hlavně... že to funguje i dál... že tahle akce měla mnohem větší přesah než bylo nejspíš původně v plánu.
A co měl letošní Winter run a Dobroběh společného? Přece nás! Protože, když spojíme síly, dokážeme víc.
A tak se nás v sobotu 3.2. do Českých Budějovic vydalo ze Soběslavi celkem 12. Wau! Po tolika závodech, kde jsem běhala sama nebo jsme jeli ve dvou, ve třech, je tohle pro mě splnění vize Rozběháme Česko. Spojovat běh s pomocí druhým.
V taškách, které dostali všichni účastníci jsme mimo jiných propagačních materiálů a dárečků našli i letáček na Dobroběh. Rozběháme Česko se tak krásně skrze tyto dvě akce propojilo, protože je partnerem jak Winter runu, tak našeho Dobroběhu.Všichni jsme hrdě oblékli trička Rozběháme Česko a Dobroběhu a přesně v poledne vyběhli na pěknou trasu jihočeskou metropolí. Kromě Kamči, která běžela trasu 8km, jsme si všichni zaběhli tu kratší čtyřkilometrovou a i tak jsme ze sebe vydali maximum a někteří v cíli sotva popadali dech.
Trať závodu byla poměrně zajímavá. Na krátké trase se přebíhalo celkem 6 mostů. Hned první a nejzajímavější most nás čekal přímo za startem u plaveckého stadionu přes Vltavu. Ač most vypadá, že je (a nejspíš opravdu ano) betonový a pevný, stovky běžců ho dokážou pořádně rozhoupat. Je to zážitek, ze kterého se ne každému dělá úplně dobře a nohy se běžcům houpou ještě pár metrů po seběhnutí z něj. Něž se vzpamatujeme z jednoho mostu, už je tu další přes silnici u Kauflandu. Následuje klidná část Stromovkou, opět přeběh přes most přes silnici na Krumlov a moje oblíbená část trasy podél řeky, kdy běžci běží po obou březích proti sobě. Další most přes Vltavu na onen druhý břeh. To už se blížíme k zimnímu stadionu a opět přes můstek přes řeku ke sportovní hale a o pár set metrů dál zase náš oblíbený houpací most a cílová rovinka. Ačkoliv mosty nám ubraly z časů, nikdo si na ně nestěžoval, naopak to zvýšilo atraktivitu tratě.Každá z nás (a Dušan), jsme si zaběhli sami pro sebe pěkné časy, soupeřili jsme nejen se všemi ostatními, ale hlavně mezi sebou, tipovali jsme si časy a v cíli porovnávali úspěchy či zklamání.
Speciální gratulaci posílám Adélce Štefanové, která se v dětském závodě na 800m umístila na krásném prvním místě z holek a třetím místě celkově ze všech 👏.
