pondělí 11. září 2017

Když už jen běhat nestačí

V dubnu 2016 jsem dostala nápad, že nechci běhat sama, že chci, aby nás tu v Soběslavi běhalo víc, abych si měla s kým o běhání povídat, s kým sdílet všechno kolem běhání. A tak tehdy pomalu a jistě přišel začátek Rozběháme Soběslav pod "hlavičkou" celorepublikového projektu Rozběháme Česko, které má na svědomí skvělý Johny Alaskan.


Utekl přesně rok a v dubnu 2017 už mi asi i tohle začalo být málo. Chtěla jsem víc. Víc lidí, víc zážitků, víc radosti nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Johny mi celý ten rok dával výborný vzor a ač možná nevědomky mi ukazoval tu cestu, kterou chci jít i já. Mít radost z toho co dělám, setkávat se s lidmi, které baví to samé, pomáhat ostatním a mít práci jako koníček. 


Naprosto spontánně, doslova za minutu dvanáct, přišel nápad uspořádat v Soběslavi běžecké závody. S tou myšlenkou jsem si pohrávala už delší dobu, ale neměla jsem na to dost odvahy. Až akce s názvem "T-mobile olympijský běh" mi dala možnost si to vyzkoušet. Bez jediného zaváhání jsem kontaktovala pořadatele, domluvila vše co bylo potřeba a už jsem v tom lítala. Vůbec nechápu, jak jsem si to představovala... Ač byla akce podpořená a zajištěná profesionály po celé republice, přece jen organizaci toho mého závodu jsem si musela "vyžrat" úplně sama. Když vám někdo dá nějaký úkol, dá vám práci, kterou jste nikdy nedělali, hodí vás do toho a prostě řekne Plav, většinou vám nic jiného nezbývá. Ale když tohle uděláte sami a zcela dobrovolně, když jdete do něčeho co jste nikdy nedělali, co bude moct hodnotit spousta lidí...to prostě musíte být padlí na hlavu jako já 😁.
A tak jsem plavala jak nejlíp jsem v tu chvíli mohla. Naštěstí mám kolem sebe skvělé lidi, kteří bez sebemenšího zaváhání pomohli s čímkoliv co bylo třeba. Děkuju vám, kdo jste se zapojili a pomohli.




Když na tu středu 21.června vzpomínám teď, jsem za tuto akci neskutečně vděčná. Cítím, že se tam stalo něco velkého... Něco co v Soběslavi ještě nikdo nezažil. I ti, kteří se do teďka báli ukázat před lidmi v legínách a funkčním tričku a radši se jako osamocení běžci potulovali po lesích, najednou vyšli mezi lidi a přišli si zaběhat a zasoutěžit. Najednou zjistili, že v tom nejsou sami, že se nemusí bát a stydět, že na rychlosti nezáleží. Že jde o tu radost a setkání s lidmi, kteří jedou na stejné vlně.


Ač už vím, že spousta věcí šla udělat lépe, těší mě, že ohlasy byly pozitivní a hrozně mě to nakoplo a dodalo odvahy do dalších akcí. Jen jsem tedy nečekala, že to přijde tak rychle. 
Ani ne týden poté jsem dostala možnost podílet se na něčem úžasném.... 
Samozřejmě, že jsem do toho opět bez váhání šla po hlavě. Tentokrát o malinko zkušenější, o něco chytřejší, o dost informovanější a o spoustu možností bohatší. 




 Myšlenka uspořádat běžecký závod tentokrát nevzplanula v mojí hlavě. Tenhle skvělý nápad vzešel od ještě skvělejších lidí z dobrovolnického centra pro Diakonii Rolnička. Veřejné sbírky, řemeslné trhy, prodejní bazary?... Nuda! - Chcete přispět nějakou tou korunou na dobrou věc? Tak proč se u toho pořádně nezpotit. Protože vy sami chcete, protože vás to baví!
A tohle je přesně ta cesta, kterou jde Rozběháme Česko. Přesně tohle chceme dělat. Dělat to, co nás baví a pomáhat ostatním. Baví nás běhat, baví nás organizovat, zařizovat, propagovat, motivovat. A tak jsme spojili síly a už v sobotu 23.9. si budete moct zaběhnout historicky první charitativní 

v Soběslavi!
Už teď vím, že to bude velké a máte se na co těšit 😉
Já se samozřejmě těším moc na vás všechny a na celý den, který nás čeká. A až mě tam uvidíte zase pobíhat s mikrofonem v ruce, zastavte mě - ráda si s vámi jako vždycky popovídám.
 DOBROBĚH




Žádné komentáře:

Okomentovat